Shrnutí
Bernský salašnický pes
Dobromyslný společník veselé povahy.
Mezinárodní název: Bernen Sennenhund
Oficiální zkratka plemene, užívaná v ČR: BSP
Číslo standartu FCI: 45
Historie a původ:
Země původu: Švýcarsko
Původní využití: selský tažný a honácký pes
Historie: Bernští salašničtí psi zahájili svou skutečně vítěznou cestu světem ze švýcarského Bernu. Tam byl alespoň prvně stanoven jejich standard a uznáno jejich současné jméno, bylo to v roce 1907. Nicméně pravá historie Bernského salašnického psa započala samozřejmě mnohem dříve. Tito poměrně velcí psi byli původně odvozeni od římských molossů a v horských oblastech Švýcarska se brzy stali nepostradatelnými pomocníky pastevců. Dříve tahali vozíky ve švýcarských alpských údolích. Sloužili také jako hlídací psi a pomáhali s dobytkem. Když ale časem o své uplatnění přišli, málem vyhynuli. Tomu zabránil jeden švýcarský milovník psů v roce 1892 a v sedmdesátých letech dvacátého století bernáška zpopularizovala reklama na psí krmivo.
Vzhled:
Celkový vzhled: Bernský salašnický pes patří mezi vyšší střední psy, jeho postava je spíše obdélníkového formátu, má poměrně velkou hlavu s neustále veselým výrazem. Jeho tělo bezpochyby zdobí nádherná tříbarevná srst. Standardní vlastnosti srsti -velký a mohutný pes s hlubokým a širokým hrudníkem, dlouhým ocasem, hlavou se silnou lebkou, středně dlouhým čenichem, tmavě hnědýma mandlovýma očima
Výška: psi 64-70cm, feny 58-66cm
Váha: kolem 45kg
Srst a barva: středně dlouhá srst trikolórního zbarvení (černá, červenohnědá, bílá)
Průměrný věk: 10-12let
Povahové vlastnosti
Při popisu povahy Bernského salašnického psa je možné použít samé superlativy. Tento pes je totiž vynikajícím přítelem svého pána i jeho rodiny a současně i odvážným hlídačem, který ale v nikom nebudí hrůzu. Bernský salašnický pes má zcela vyrovnanou a naprosto klidnou povahu. Je neobyčejně přátelský a miluje děti, ke kterým zaujímá vztah „starší sestry" a bedlivě je střeží před každým nebezpečím. Je to také nadprůměrně bystrý a inteligentní pes, který svou rodinu neustále po očku střeží. Miluje pohyb a skotačení a je to stále dobře naladěný pes.
Základní péče
Bernský salašnický pes potřebuje úzký kontakt se svou rodinou. Vyhovuje mu ale pobyt na zahradě. Do základní péče o Bernského salašnického psa určitě spadá péče o jeho středně dlouhou srst. Je třeba ji pravidelně jednou týdně rozčesat a vykartáčovat - především tam, kde má srst snahu žmolkovatět. Bernský salašnický pes patří mezi plemena náročnější na dobrou krmi v období růstu, kdy je zároveň nutné mírně tlumit touhu těchto psů po nikdy nekončícím dovádění - štěňata potřebují velmi mnoho síly k vytvoření statných kostí a silných svalů. Bernský salašnický pes také potřebuje dobrou výchovu a základní výcvik.
Zvláštní nároky
Přestože péče o srst bernského salašnického psa nepatří mezi nejnáročnější, je třeba se jí skutečně pravidelně věnovat, někdy je navíc nutné vystříhávat psům nadbytečné chloupky vyrůstající mezi polštářky prstů na nohou tak, aby nebránily ve volném a pohodlném pohybu. Tito psi nejsou přemrštěně nároční ani na množství pohybu, ale bez možnosti volně se proběhnout, vyběhat se a zaskotačit si ve volné přírodě nebudou šťastní. Potřebují proto prostor - nehodí se tedy do městského bytu, navíc díky své silné a huňaté srsti dávají přednost celoročnímu pobytu venku. Jsou to ale vrcholně společenští psi, kteří potřebují trávit se svým pánem a jeho rodinou mnoho času, proto se nehodí pro celodenní pobyt v kotci. Bez pravidelného kontaktu s člověkem, se z veselého bernského salašnického psa stane smutný a zoufalý pes.
Tady je shrnutí všech informacích